Vybaveni sportovním oblečením jsme zamířili vstříc dosud nezažitému napětí a akci. Tušení, že řada z nás tuto akci nepřežije, se mělo brzy naplnit.
Rozděleni na dva týmy (MODŘÍ vs. ČERVENÍ) jsme absolvovali celkem dvě 15 minutové bojové hry. Někteří zkušení snipeři ostřelovali pěkně zdálky, ale byli i tací nejmenovaní, co se snažili o extrémní boj zblízka včetně hlasitého kvičení.
Již od počátku strhl otěže válečné vřavy na svou stranu tým ČERVENÝCH pod vedením generála Čestmíra a s elitním to střelcem Markem, jak později ukázala výsledková listina. Způsobem gerilového boje, zapojením důvtipu, nekoordinovanou a tudíž těžko odhalitelnou taktikou se povedlo ČERVENÝM totálně vyhladit tým MODRÝCH. Co k tomu dodat, možná jen obligátní: „MODŘÍ UŽ VĚDÍ!“.
Pro milovníky statistických dat
Ve druhé hře opět ovládli bitevní pole ČERVENÍ (19 150 bodů), MODŘÍ dosáhli 4 050 bodů. Nejlepším vrahounem byl opět Marek s 81 zásahy, nejlepší mušku měl zase Meky (27% úspěšnosti zásahů) a nejčastější obětí byla opět Áda (60x).
Jak si nalít mamuta
Vypocené tekutiny a vyběhaná kila jsme se rozhodli doplnit v nedaleké restauraci Mamut Pub & Cafe. Odpočinek byl zasloužený, jídlo chutné (až na jednu výjimku) a zábava více než přátelská :)
V průběhu večera jsme také přišli na to, jak si NALÍT MAMUTA. U zrodu teorie stáli, resp. seděli Dava, Marek a Martin. Někteří z nás se navíc ocitli v izolaci na Aljašce - tak se začalo říkat tajemnému konci stolu, kde především dámské osazenstvo plánovalo revoluci, která měla proběhnout kolem půlnoci. Vše, co přišlo poté, již spadá do škatulky „Firemní tajemství“, která bude opět otevřena až zase za rok.
PS: 23. 12. nás čekají ještě malé firemní zabijačkové hody, držte nám palce!
